Vláknina ve stravě

Vláknina představuje nestravitelné zbytky potravy. Odborně řečeno, jsou to polysacharidy z buněčné stěny, které se neštěpí trávicími enzymy.

Doporučené denní dávky vlákniny činí 20–40 g. Skutečný příjem vlákniny v běžné stravě u nás je zatím asi poloviční. Až na výjimky nelze přitom doporučovat koncentrované přípravky s vlákninou, mnohem účinnější je konzumovat vlákninu v přírodním stavu – v potravinách bohatých na vlákninu. Patří k nim zelenina, ovoce, celozrnný chléb a pečivo, sójová mouka, ovesné vločky, neloupaná rýže a celozrnné těstoviny, otruby.

Vláknina ovlivňuje funkci střev – nerozpustná vláknina zvětšuje objem stolice, působí proti zácpě a má příznivý účinek na některá střevní onemocnění (hemoroidy, divertikulitidu), působí rovněž preventivně proti rakovině střev. Příznivý účinek v redukční dietě je dán i rychlejším pocitem sytosti. Rozpustná část vlákniny zpomaluje vyprazdňování žaludku, trávení a vstřebávání potravin s vlákninou. Dalším příznivým účinkem rozpustné vlákniny je snížení krevních tuků – cholesterolu i triglyceridů. Ve střevě dochází k vazbě cholesterolu a žlučových kyselin na složky vlákniny a k jejich vylučování do stolice.

Zvýšit denní příjem vlákniny v jídelníčku je možné především zařazením čerstvé zeleniny nebo ovoce, zeleninového či ovocného salátu nebo tepelně upravené zeleniny ke každému studenému i teplému jídlu. Podíl vlákniny lze zvýšit i častějším zařazováním celozrnného pečiva, výrobků ze sójové mouky či přírodních forem příloh (neloupaná rýže, brambory ve slupce…). Celozrnný chléb a pečivo dodávají tělu nejen vlákninu, ale také některé minerály a vitaminy (hořčík, zinek, chrom, vitamin B6, vitamin E, kyselinu listovou aj.). Dostatečný přívod vlákniny představuje asi 1/2 kg zeleniny a ovoce za den.